Az bude nekdo nadavat na prasnost, treba v Brne, budte si jisti, ze z
nasi osmiclenne skupiny se mohli po 4 dnech pouze dva pysnit tim, ze
jim jeste netekla krev z nosu. Nekdy to je zabava na celou noc, do doby,
nez vas prestane bavit tahat kapesniky. Mozna to bylo i vyskou...ale
spis sedohnedym vzduchem.
Z Lamayuru jsme se vydali peso smer vesnice Hinju. Batuzky neklesly pod 20kilo ani u krehcich vyletniku. Ten den nas cekalo asi 30km a 3 vesnice cestou, kde se da koupit voda balena a neni nutno brat ze studny nebo potoka a doplnovat dezinfekcnimi kapkami. Cast cesty pokryval asfalt, vedro sileny. Kolem 13h jsme se uklidili do stinu ve vesnici. Ja malem zacla verit v Budhu, abych se mela ke komu modlit. Projevily se rozdily v nasich kondicich a take schopnost vyporadat se s nadmorskou vyskou. Radka jakozto zvykla cyklistka vykracovala vepredu, vzadu jsem se placala ja a Roman s problemy s indickym jidlem. Krajina byla moc pekna, silnice byla lemovana rickou, ktera mela barvu indickeho vzduchu. Zkratim to, po prestavce jsem byla totalne v riti, ke konci sel Ivan se mnou, hodne me podrzel, zbytek skupiny zdrhnul a ja byla rada, ze jsme se pak jakztakz s mym kolapsovym stavem doplacali k ostatnim stanum. 30km to zrejme ani nebylo. A to bylo poprve, co jsme se s Ivanem odpojili od skupiny.
Druhy den vstavali v 5, my dva asi v 9, konecne jsme byli schopni dat neco do bricha a usli jsme za ten den pouze zbytek planu z predchoziho dne, asi 5km, zatimco zbytek si ten den vybehl sedlo Kungski La 4950mnm. To by u nas ten den znamenalo smrt. Ale decka to chytli dobre, nas na miste stanovani dobehl Ind a zkasiroval nas i za od decek povaleny pulmetr policka. Maji tu nejakou dohodu, vsichni Indove nosi stvrzenky a kasiruji za stan 100rupii. Vecer jsme spocitali puchyre, Ivan potvora zadny nema, a spali jsme pod sedlem v cca 3800mnm.
Treti den jsme vyrazili do sedla, tentokrat mel problemy Ivan, nadmorska vyska uz byla hodne znat a toto pak potvrdil i zbytek skupiny. S Ivanem jsme se dohodli, ze nema smysl se hnat do planovaneho cile Stok Kangri 6123mnm, Ivan uz tam byl a ja nepotrebuju machrovat v hospode s sesti tisici. Doplacali jsme se do sedla, ke konci stylem 20 kroku, pul minuty vydychat. A ja navrhla aspon bez batohu vybehnout pres 5000mnm, abych mohla v te hospoe prece jen machrovat :]] nakonec to bylo asi 5200mnm jako muj max. Nasledoval dlouhy sestup. Chteli jsme spat ve vesnici Sumdha Chenmo u domorodcu. Uz tam budem??? Za dalsim rohem... tech rohu bylo asi 20.... Nakonec jsme to zvladli, mohutne brodili rozvodneny potok, staveli brody z kamenu, asi hodinu prselo.... ale noc byla u mistnich. Ivan jim rekl, ze jsme hladovi, coz zpusobilo 2 vecere o dvojnasobne porci - caj s mlikem a ryze s nejakym spenatem nebo salatem, prebytek jsme si odnesli v esusu duhy den. Zachod tradicne dira v zemi, tady bez vody na umyti. Voda z potoka, tamtez i "koupelna". Vsechny budovy jsou tu zdene z nepalenych hlinenych tvarovek, stropy z ruzne silnych drevenych klacku a klad, zvrchu pokrytych udusanou hlinou. Vsechno drevo z rychle rostoucich topolu. Vetsinou se spi na zemi na nekolika dekach, my meli stesti na polozene matrace.
Rano jsme se radovali, ze za 5km budem na silnici, ktera nas stopem spoji s mestem Lehem. Kilometr po sestupu od vesnice jsme narazili na zbytek nasi puvodni skupiny. Ztratili den, snazili se projit cestou, kterou jsme meli v planu, same rozchrastane svahy, rozborene uzke cesty a reka, ktera absolutne nesla prebrodit ani postavit provizorni prechod kvuli proudu. Spali na ceste ve svahu...rikali jsme si s Ivanem, jake mame stesti, ze jsme je potkali. Museli jsme jit vsichni dal tezsi cestou - pres sedlo. Dalsi stoupani, sedlo Dungdungchen La v 4700mnm, na deckach bylo videt, ze maji po vcerejsku dost, ale toto sedlo slo pekonat lepe jak nase prvni o den drive. Cestou jsme se mijeli se Spanely, pouze s malymi batuzky, ale nebyli vyrazne rychlejsi. Konec sestupu byl adrenalin, asi 20 brudu, spise preskoku pres potok se silnym proudem, Radka se bala, ja u nekterych skoku zarvala jak pri preskoku mezi piskovcovymi vezemi. Ales si pri padu rozbil pusu a ke konci jsme ani nevedeli, co mame od kotniku dolu. Nebyla uz ani moc pitna voda. Pri dosazeni vesnice Chilling jsme vypili v hospode tolik piva, ze Ind netusil. Pivo je tu zatim jen jednoho duhu, ma 0.7litru a 4.8-6.4 procent, jak se podari :]
Paty den rano jsme se s Ivanem podruhe odpojili od skupiny. Oni pokracovali smerem vystupu na Stok Kangri, nas vzalo auto do Lehu, asi 60km. Ubytovali jsme se a koukli po meste. Ivan si koupil super gate a sandaly, ja konecne perovou bundu, kterou jsem ani nemela v planu, protoze jsem ji vzdycky dokazala nahradit. The North Face, vypada i, ze je v ni peri. Ale jen pro info - sandaly a bunda po usmlouvani na "evening discount" za 4200rupii. Vydelte si to 2.6.
Leh je turisticke mesto, jako v kazdem indickem se i zde povaluji odpadky, psi a kravy. Jako v kazdem jsou otevrene kanalizacni kanalky, hromada prachu. Neni tu vedro, poloha se pohybuje kolem 3500mnm. V hotelu se nejdou evropske zachody, v hospode vzacne i pivo. Mistni nabizeji turistum vyziti v podobe raftovani, pujcovny motorek, vyjizdek na safari nebo vyhlidkove jizdy na hory ci pruvodcovstvi.
vrchol 5200mnm u sedla Kungski La
sedlo Dungdungchen La 4700mnm
Leh
Z Lamayuru jsme se vydali peso smer vesnice Hinju. Batuzky neklesly pod 20kilo ani u krehcich vyletniku. Ten den nas cekalo asi 30km a 3 vesnice cestou, kde se da koupit voda balena a neni nutno brat ze studny nebo potoka a doplnovat dezinfekcnimi kapkami. Cast cesty pokryval asfalt, vedro sileny. Kolem 13h jsme se uklidili do stinu ve vesnici. Ja malem zacla verit v Budhu, abych se mela ke komu modlit. Projevily se rozdily v nasich kondicich a take schopnost vyporadat se s nadmorskou vyskou. Radka jakozto zvykla cyklistka vykracovala vepredu, vzadu jsem se placala ja a Roman s problemy s indickym jidlem. Krajina byla moc pekna, silnice byla lemovana rickou, ktera mela barvu indickeho vzduchu. Zkratim to, po prestavce jsem byla totalne v riti, ke konci sel Ivan se mnou, hodne me podrzel, zbytek skupiny zdrhnul a ja byla rada, ze jsme se pak jakztakz s mym kolapsovym stavem doplacali k ostatnim stanum. 30km to zrejme ani nebylo. A to bylo poprve, co jsme se s Ivanem odpojili od skupiny.
Druhy den vstavali v 5, my dva asi v 9, konecne jsme byli schopni dat neco do bricha a usli jsme za ten den pouze zbytek planu z predchoziho dne, asi 5km, zatimco zbytek si ten den vybehl sedlo Kungski La 4950mnm. To by u nas ten den znamenalo smrt. Ale decka to chytli dobre, nas na miste stanovani dobehl Ind a zkasiroval nas i za od decek povaleny pulmetr policka. Maji tu nejakou dohodu, vsichni Indove nosi stvrzenky a kasiruji za stan 100rupii. Vecer jsme spocitali puchyre, Ivan potvora zadny nema, a spali jsme pod sedlem v cca 3800mnm.
Treti den jsme vyrazili do sedla, tentokrat mel problemy Ivan, nadmorska vyska uz byla hodne znat a toto pak potvrdil i zbytek skupiny. S Ivanem jsme se dohodli, ze nema smysl se hnat do planovaneho cile Stok Kangri 6123mnm, Ivan uz tam byl a ja nepotrebuju machrovat v hospode s sesti tisici. Doplacali jsme se do sedla, ke konci stylem 20 kroku, pul minuty vydychat. A ja navrhla aspon bez batohu vybehnout pres 5000mnm, abych mohla v te hospoe prece jen machrovat :]] nakonec to bylo asi 5200mnm jako muj max. Nasledoval dlouhy sestup. Chteli jsme spat ve vesnici Sumdha Chenmo u domorodcu. Uz tam budem??? Za dalsim rohem... tech rohu bylo asi 20.... Nakonec jsme to zvladli, mohutne brodili rozvodneny potok, staveli brody z kamenu, asi hodinu prselo.... ale noc byla u mistnich. Ivan jim rekl, ze jsme hladovi, coz zpusobilo 2 vecere o dvojnasobne porci - caj s mlikem a ryze s nejakym spenatem nebo salatem, prebytek jsme si odnesli v esusu duhy den. Zachod tradicne dira v zemi, tady bez vody na umyti. Voda z potoka, tamtez i "koupelna". Vsechny budovy jsou tu zdene z nepalenych hlinenych tvarovek, stropy z ruzne silnych drevenych klacku a klad, zvrchu pokrytych udusanou hlinou. Vsechno drevo z rychle rostoucich topolu. Vetsinou se spi na zemi na nekolika dekach, my meli stesti na polozene matrace.
Rano jsme se radovali, ze za 5km budem na silnici, ktera nas stopem spoji s mestem Lehem. Kilometr po sestupu od vesnice jsme narazili na zbytek nasi puvodni skupiny. Ztratili den, snazili se projit cestou, kterou jsme meli v planu, same rozchrastane svahy, rozborene uzke cesty a reka, ktera absolutne nesla prebrodit ani postavit provizorni prechod kvuli proudu. Spali na ceste ve svahu...rikali jsme si s Ivanem, jake mame stesti, ze jsme je potkali. Museli jsme jit vsichni dal tezsi cestou - pres sedlo. Dalsi stoupani, sedlo Dungdungchen La v 4700mnm, na deckach bylo videt, ze maji po vcerejsku dost, ale toto sedlo slo pekonat lepe jak nase prvni o den drive. Cestou jsme se mijeli se Spanely, pouze s malymi batuzky, ale nebyli vyrazne rychlejsi. Konec sestupu byl adrenalin, asi 20 brudu, spise preskoku pres potok se silnym proudem, Radka se bala, ja u nekterych skoku zarvala jak pri preskoku mezi piskovcovymi vezemi. Ales si pri padu rozbil pusu a ke konci jsme ani nevedeli, co mame od kotniku dolu. Nebyla uz ani moc pitna voda. Pri dosazeni vesnice Chilling jsme vypili v hospode tolik piva, ze Ind netusil. Pivo je tu zatim jen jednoho duhu, ma 0.7litru a 4.8-6.4 procent, jak se podari :]
Paty den rano jsme se s Ivanem podruhe odpojili od skupiny. Oni pokracovali smerem vystupu na Stok Kangri, nas vzalo auto do Lehu, asi 60km. Ubytovali jsme se a koukli po meste. Ivan si koupil super gate a sandaly, ja konecne perovou bundu, kterou jsem ani nemela v planu, protoze jsem ji vzdycky dokazala nahradit. The North Face, vypada i, ze je v ni peri. Ale jen pro info - sandaly a bunda po usmlouvani na "evening discount" za 4200rupii. Vydelte si to 2.6.
Leh je turisticke mesto, jako v kazdem indickem se i zde povaluji odpadky, psi a kravy. Jako v kazdem jsou otevrene kanalizacni kanalky, hromada prachu. Neni tu vedro, poloha se pohybuje kolem 3500mnm. V hotelu se nejdou evropske zachody, v hospode vzacne i pivo. Mistni nabizeji turistum vyziti v podobe raftovani, pujcovny motorek, vyjizdek na safari nebo vyhlidkove jizdy na hory ci pruvodcovstvi.
vrchol 5200mnm u sedla Kungski La
sedlo Dungdungchen La 4700mnm
Blahoprejeme ke zdolani vyskoveho rekordu :-)), to uz nejspis nedozenu, i kdyz kdo vi...
OdpovědětVymazatJe to stejne zvlastni, ze "mala Kacenka" posila zapisky z Himalaju, ktere jsem dosud cetl jen v knizkach znamych cestovatelu...
Opatrujte se, pokojne dny preji tata Misa a Libuska :oP.