O něčem novém

Dnešní příspěvek bude velmi krátký. Taky nic moc zábavný, protože jsem sice z nového kanclu viděla celý den 3 policejní auta, ale žádné z nich nezatýkalo mě ani Ivana.
Jsem přesycena jako kokakola na břehu moře při přílivu díky ochotným lidem ve archikanclu, kteří mi neustále vaří kávu a není zřejmě šance usnout v nejbližších 3 dnech.
Celý večer trávíme s rodinou z Cookových ostrovů, jejichž auto včera Ivan nabořil zboku. Chtěli včera moje telefonní číslo, dala jsem jim můj životopis, kde je číslo v plném znění, u čehož jsem jim vysvětlila, že si to mají přečíst celé, aby si nemysleli, že jsme teroristi. Zéland je sice bezpečný, ale ne tolik tato čtvrť. Bílí nás varují před Maory, Maorové z Cook Islands nás varují před bílými, všichni nás varují pře Indy a divokým spaním u silnice. Moc se mi tu líbí výslovnost "sleep on the beach", přičemž se slovo "beach" čte často dost krátce na to, abych zadržela smích (poznámka pro maminku - bíč znamená pláž, bič znamená děvka). Ale není to zdaleka jediná věc ve výslovnosti, zvykáme si.
Řidič včerejšího auta, 17letý kluk, zavolal tátu a nakonec on sám překecal rodiče, abysme u nich zůstali. Noc byla super, ustlali nám a dvě hodiny jsem strávila na noťasu, abych vás zabavila na půl hodiny, když se vám v práci nechce makat....no jo, vim o vás :)
Ne že bych měla radost, že jsme se "usadili" v indické čtvrti, přece jen o indické férovosti si myslíme své. Nicméně, lepší zajíc v pytli, než-li zajíc na střeše. A tak.
Tedy o dnešku... Dala jsem Ivanovi za úkol vyřešit za mě úřední věci kolem auta, zatímco budu lepit díry našeho rozpočtu v kanceláři podřadnou prací. Dva šéfové minulé vánoce dostali v balíčku hrnek s jejich jmény a karikaturou. Dále je zde paní ukecaná recepční manželka někoho z kanclu, potom Diane - účetní, která ví vše na světě, pak architektka Claire na odchodu za lepšími zítřky jinde. Mezi dalšími jsou registrovaná architektka aktuálně přebývající na londýnské olympiádě, Filipínka kdovícodělající a Filipínec dělající kdeco + supervisora a nějaká nepřítomná dáma zřejmě s úmrtím v rodině, ale kdovíco jsem pochopila...
Hlavní projekty jsou školky pro New Zealand Kindergarden Association a supermarkety. Ve smlouvě mám pozici Architect CAD Technician, v popisu též "učení 3D ostatní zaměstnance", na což nikdy nebyl, neni a nebude čas jako všude na světě.
Dozvěděla jsem se, že mám nastudovat projekt školky. Nebyl čas. Dále několik dalších dokumentů s podobnou povahou, jako má Stavební zákon, ale s jinou hierarchií a se zahrnutými kódy o projeci v oblastech ohrožených zemětřesením. Připadám si jak v prváku. Vim totální houby a navíc jim nerozumim všechno. Učim se právnickou řeč v anglickém jazyce. Mezitim jsem vystřihla příšernou zakázku podobnou původní práci. Odstranit ve Photoshopu 5 cihel zdi, protože soused chce vědět, jak to bude vypadat. Dobrá sranda, když člověk neví, jak to vypadá za tou zdí, která se má zpola odstranit. Nějak se to udělalo a zas jsem přešla ke stavebním předpisům. Obědy nevedou, jen sendviče a oběd z domu, hlavní jídlo je večeře doma. Všichni pracují přesčas, odešla jsem první. Práce je od 8 do 5P.M. Šéf vrtěl hlavou když jsem mu vyprávěla náš příběh a varoval před krádežemi, Maory, Indy a viditelnými věcmi zanechanými v autě a narkomany. Řekla jsem, že už jsem všechno viděla a po našich zkušenostech už se nemůže nic špatného stát. Reputaci jsem si opravila, když jsem v zasedačce viděla staré perokresby St. Paul's Cathedral a mluvila jsem o ní 5 minut. Měli tam též fotku Aucklandu z roku 1903, kde jsem poznala Mount Eden. Je jasné, že když už člověk 14 dní lelkuje ve městě, že pozná všechny hlavní čtvrti a nejvyšší kopce (sopky).
Ivan mezitím pobývat u Maorů, zprovoznil wifi modem, vyřídil mi odhlášení a přihlášení auta a celé odpoledne vařil vepřo-knedlo-zelo, aby ukázal něco z naší rodiny. Knedlíková premiéra byla sice jako z Babicových dobrot, ale chutnalo to jedle. Maso bylo vynikající a zelí vypadalo jako zelí. PJ Junior (mladý s nabořeným autem) dokonce nešel do školy, aby mohl s Ivanem strávit den, a též s nim zajel na vrakoviště, aby zjistili, že neexistuje náhradní blinkr za náš zničený po srážce.
V práci mi doporučili spoustu míst, kam se jet na víkend podívat. Máme moc plánů. Několik hodin sedíme s Maory a kecáme o kdečem, poradili nám další místa na cestování, zakázali Ivanovi řídit, ať to dělám já. Že má raději vařit a uklízet. Je sranda. Ještě přišel nějaký známý od Maorů s obličejem děsivě vrásčitým jak vystřiženým z komixu. Ale skotská whiskey mu chutná taky. Jak by pravil v Indii náš kamarád z Moskvy: "It is a good liquid for  kill Germans....no, Germs" (mluvil o tekutině zabíjející bakterie, nikoli Němce, tehdy šlo o peroxid do nepitné vody)